Specialized Rallye Sudety 2010

Kruté datum 11.září se již podruhé zapsalo do historie, tentokrát o poznání méně krvavě.  O tom co se stalo před 9.lety všichni vědí, ale o tom co se dělo letos se dozvíte teď.

 V loňském roce jsem jel krátkou (dětskou) trať 63km/př.1300m a pro letošní rok jsem se rozhodl  přejít na trať pro chlapy 123km/př.3350m. Od začátku roku jsem se na tento závod snažil připravit. Bohužel se na to připravit asi nedá:-)

V pátek večer jsem přijel do Teplic n.M. odprezentovat a nasát trochu závodní atmosféry. Teplice byly plné rozjíždějících se bikerů, jako kdyby se startovalo už večer. Moje příprava byla značně odlišná, odjezd na chatu, jídlo seřízení kola a odpočinek. Bohužel to trochu narušil Fanda se svým drakem a zadními brzd. destičkami. Jelikož byl start naplánován na 8hod ranní, tak se muselo vstávat v sobotu celkem brzo. Ráno jsem se snažil posnídat, ale můj žaludek byl docela proti, nakonec jsem trochu musli snědl a vydal se s Fandou směr Teplice. Přijeli jsme cca20min před startem a rovnou se zařadili do koridoru. Ještě jsme stihli zapózovat fotografům (Zuzce a Lucce) a bylo odstartováno. Zhruba po minutě se rozjíždíme i my. Bohužel více jsem už Fandu neviděl:-)  Krátce po startu se vyjíždí 3km kopec kde se startovní pole trochu protrhá. Po objetí Adršpašských skal se znovu jede do Teplic(první mezičas: 33km, 1hod 40min), kde jsem využil občerstvovačku (koblihu s ionťákem). To je zároveň místo, kde končí to snadné a začíná to horší. Zatím jsem byl ještě plný sil a tak jsem rovnou pokračoval kolem naší chaty (kde jsem zase zapózoval fotografům) přes nádraží v Bohdašíně na Honský Pas. Druhý mezičas 40km, 2hod 12min. Tady se dělí tratě. Dětské zde otáčejí a chlapské pokračují směr Amerika. Tady taky končí to horší a začíná to nejhorší:-) Po výjezdu krátkého kopce je první  sjezd, který jsem až na kousek ještě sjel. Následovala občerstvovačka (šátečky, cola, ionťák) a další kopec, tentokrát jsem musel poprvé a rozhodně né naposled slézt z kola a tlačit. Další sjezd se jmenuje Pánova cesta cca 0,5km dlouhý sjezd mezi skálami, který jsem rozhodně neměl v úmyslu sjet celý. Jenže v půlce sjezdu jsem přítomným divákům předvedl parádní parakotoul, za který jsem sklidil velké ovace:-) Kupodivu jsem se zvednul a až na naražená kolena, rameno a odřenou tvář (a utržený tachometr)  jsem byl docela OK, cca 47km.

 Dole pod kopcem jsem zvažoval ošetření v sanitce, ale strach z jodisolu mě hnal dál. V těchto místech už je naštěstí startovní pole značně protrhané. K další občerstvovačce se ještě muselo dost stoupat a sjíždět hodně kořenatým singlíkem. Trochu jsem pojedl a pokračoval. Po celkem jednoduchém výjezdu následovaly Vodní zámky (pekelný sjezd) který jsem s ohledem na rodinu seběhl. Další 2hod se jelo jenom nahoru a dolu až na další časovou kontrolu v Machově 76km, 5hod 5min. Na občerstvovačce hrála živá hudba téměř mrtvým bikerům:-) Následoval nejvyšší kopec sudet Bor 752m. Myslím, že se vyjet nedal. Na vrcholu jsem už byl značně prošitej, naštěstí to na další občerstvení bylo převážně z kopce. Tam jsem překonal svoji největší krizi a uháněl směr Hvězda. Samozřejmě na vrchol jsem zase tlačil a „těšil“ se na sjezd. Horší místo na procházku s kolem v ruce neznám. S pocitem, že se blíží konec (můj i závodu) sjíždím pod Ostaš, 105km. Tady čeká skupinka mých fanoušků (Zuzka, Lucka a Fanda). Kopec na Ostaš vyjížděli vedle mě v autě(to hodně podpoří:-). Pak se už jen objela Ostaš, sjel poslední těžký sjezd a poslední občerstvovačka v Dědově, kde už netrpělivě čekali moji fanoušci. Poslední 3km dlouhý kopec jsem zdolal z posledních sil a v posledním sjezdu předjel ještě jednoho závodníka. Dojezd na Teplické náměstí byl už jen sladká tečka za hořkým dnem… V cíli se čas zastavil na 08:54:38.1, od vítěze jsem dostal 3,5hod. A to znamená, že jsem první klokan, který zdolal SUDETY!!!

Pár fotek ze závodu: http://fanous12.rajce.idnes.cz/20100911_-_Rallye_Sudety_60km_1350m%2C_120km_3350m/