Skupina veteránů


Veteránské soustředění 2019 - Ledečko

Jan Langr | 22.4.2019

Včera bylo, dnes už není, veteránské soustředění…

 

POLICEJNÍ HLÁŠENÍ

Kapitána Michala Exnera a jeho důstojníků nadporučíka Milana Vlčka a poručíka Bohumila Beránka v doprovodu mlsného psa doktora Soudka, Antyjocha

„Sázavské putování věru stojí za zaznamenání“

 

Předmět hlášení:

Prověření podezřelé skupiny běžců různého věku a pohlaví, pohybující se směrem od Hradce Králové přes Kutnou Horu a směřující k řece Sázavě.

 

Úkol:

„Nutné prověření toho, co mají vlastně za lubem a co je toho původem.“

Již po šestnácté nalákali šéftrenéři Monča a Honza některé klokaní vetoše Slávoše na tradiční jarní soustředění. Deset dní před vypuknutím posílali všem přihlášeným indicie, aby si sami uhádli, kam vlastně pojedou a kde stráví víkend 29. – 31. 3. 2019.  Pro některé to byl oříšek, pro některé ořech a pro někoho tvrdý ořech. Nakonec ho všichni rozlouskli různými způsoby a někteří dorazili včas na odpolední trénink k rozhledně Kaňk.

Kolem Kaňku mapička, na ní hnědá barvička.“

 

A ti všichni, co potrénovali na dvoubarevné mapě,(rozuměj  hnědobílé mapě), tak pokračovali příjemně unavení do centra dění, to je do Hotelu Ledečko v obci Ledečko, ležícího u rozparáděné řeky Sázavy. Čekal  prostřený stůl s večeří. Postupně tam dorazili ostatní účastníci, natěšení na další dění. Počet přítomných 21. Hospodský byl natěšen, že bude pěkná tržba.

A teď bydlí v Ledečku, v půvabném to místečku.“

 

Po večeři dostali účastníci zájezdu první úkoly. Nejdříve se zformovali do týmů, které čítaly 1 až 4 členy. Týmy dostaly mapu okolí řeky Sázavy a k tomu „úkolník“, která místa by v sobotu měly při svém putování najít, zdokumentovat, popsat a tím si vysloužit body. A za body si vysloužit sladkou odměnu, a to se vyplatí….obzvlášť, když obsahuje konopná semínkaJ mňam mňam…to bych si taky dal.

„A po nočním pivobraní, ráno začne putování.“

 

Po snídani typu „švédský stůl“ si týmy vycpaly batůžky připravenými balíčky s řízkem velkým jako talíř a začaly se rozcházet různými směry.

Někdo vlakem, lodí, busem, někdo pěšky či poklusem.“

 

Úkolem bylo navštívit Sázavský klášter v obci Sázavě, najít studánku Habrovku, zdokumentovat několik jezů na Sázavě: Černé Budy, Budín, Kavalier, Český Šternberk, Sampoše, Rataje nad Sázavou a samozřejmě Ledečko, kteréžto měl zdokumentovaný každý tým, a to i několikrátJ Z dalších úkolů bylo najít Drahňovickou jeskyni, navštívit Centrum sklářského umění v Sázavě.

„U sklářů Divec Pepíček, zkouší na nehty pilníček“.

 

Dále  týmy hledají zříceninu Talmberk, pramen Rakovku, vodopády na Šternovském potoce a blízkou kapličku, hrad  Pirkštejn a zámek v Ratajích, hasičské  muzeum v Drahňovicích, hrad Český Šternberk, kde si soudruh Šternberk bral za manželku soudružku Valdštejnovou, (převzato z dokumentace Černých baronů).  Třešničkou na dortu byla návštěva cukrárny v obci Sázava na náměstí Voskovce a Wericha, kde mohl body navíc získat ten tým, který přinesl účtenku s největší útratou a účtenku s nejmenší útratou. A to se vyplatí…

„A v cukrárně u VéWé, sedají si na kafé.“

 

Zvláštní samostatnou jednotkou a jediným členem svého týmu byl Aleš, který v kanoi sjíždí Sázavu z Českého Šternberka do Ledečka. Migrující kontrola Krteček vynechala tým na řece, tak Aleš jako jediný nedostal body za společné foto s Krtkem. Všichni ostatní měli štěstí a s migrující kontrolou se potkali, obdrželi razítko Krtečka do sešitu, do mapy, na tvář, na hřbet ruky… i jinam…

„A tak: oražený Krteček zdobí Majčin zadeček.“

 

Všechny týmy se všude fotí a fotí a fotí a utrácejí peníze (co by pro získání bodů neudělaly, že?), zapisují, škrtají, gumují, znova zapisují, radí se, vrací se, špehují…Vrací se do 18 hodin do svých pokojíčků, kdekdo zdřímnul si na chviličku.

„A kdo přišel do šesti, dostal rajskou se šesti.“

 

Své poklady předložily týmy večer bodovací komisi. Ta měla věru těžkou práci. Musela zhlédnout asi tisíc fotek, jako důkaz. Někteří museli své fotky vysvětlovat a obhajovat. Nezaznamenali jsme pokus o uplacení komise, tudíž potvrzujeme, že výsledky jsou směroplatné:

  1. Jiřík a Karel = Supermani, neboť získali 170 bodů z možných 160
  2. Majka, Pavel, Zdeňka H.
  3. Dáša H. a Miloš

„Když skončilo promítání, tak začalo uzlování.“

Kdo měl zájem, mohl se pod odborným dohledem kapitána Aleše naučit dva typy uzlů. Neradno to podcenit, druhý den se tento um velice hodil. Dále byly vylosovány dvoučlenné štafety, vždy muž a žena.

 

Je tu ráno, vstávají jako o hodinu dříve, vítá je „letní“ čas. I venku je krásně letně. Účastníci se sešli za hotelem s výhledem na řeku a modrý most. A ti pozornější hned zaregistrovali lampionky, visící různě na tyčích, na cedulích, na lavičkách, na tabulích, na keřích…. Byl to „skorelauf“.

 

„První dnešní mapička, opět bílá celičká.“

… a na ní pár červených kroužků a jedna modrá čára. Modrá je dobrá. První úsek vystartoval. Při předávce musel u kapitána Aleše uvázat jeden druh uzlu, pak teprve předat štafetu. Druhý úsek taktéž. Třetí a čtvrté úseky měly obzvláště zajímavé mapy.

 

Druhá nemá kolečka, je však samá fotečka.“

Závodníci štafetníci hledají kontroly podle vyfocených objektů, např. studnu s ruční pumpou, zastávku na znamení, venkovní teploměr, dětské hřiště, mrazák na nanuky, ukazatel tábořiště, pomník, ohniště apod. To se tedy stavitelé vyřádili… Závod je ukončen. Stupně vítězů obsadily štafety:

  1. Karel a Ivuška M.
  2. Evik a Zdeňka H. (čerstvá jubilantka, přípitek na zdraví proběhl již v pátek)
  3. Petr H. a Majka

Před obědem (řízek s kaší) proběhlo tradiční zkomponované focení celého kolektivu do oddílového kalendáře a předání cen všem vítězům v různých kláních. Zvláštní soutěží bylo i sehnání podpisu pana Josefa Kmocha, řidiče fekálního vozu, obyvatele Ledečka, mediální hvězdy ze seriálu RAPL II, viz indicie č. 9. Tento podpis jako první a jediný sehnal tým Dáša, Evik, Ivušky a jeho pořízení ho stálo sto korun za úplatu tří vodek dotyčnému. A to se vyplatí…

„A za pravý podpis Kmocha, čokoládou tým se kochá.“

 

A pak najednou frrrrrrrrrrrrrrrr, a všichni byli pryč, uháněli směr Hradec Králové. Doufám, že dodrželi povolenou rychlost.

 

A TO JE SHRNUTÍ CELÉHO SLEDOVÁNÍ PODEZŘELÝCH OSOB.

V průběhu vyšetřování bylo zjištěno, co měli za lubem a co toho bylo původem. Není koho zatknout. Já jsem obdržel první cenu za vyřešení indicií. Opět se semínky. A také jsem si všiml, že tady celou dobu kroužila na motorce copatá doktorka. Hlavou mi letí myšLENKA, že ji pozvu  na výlet, asi někam k vodě. Snad to vyjde…

Tímto předávám štafetu Inspektoru Trachtovi a praktikantu Hlaváčkovi, protože já budu za vodou.

„Hledej, Šmudlo.“

 

Závěrem:

Já a moji důstojníci udělují šéftrenérům Monče a Honzovi vyznamenání „KLOKANÍ KAPSA“ za velké zásluhy s péčí o vetoše. To se jen tak nevidí!!!

 

PS. A kdo se dočetl až sem, může se podívat na krásné fotečky dokumentující popisované zážitky a na mapy z pátečního tréninku a nedělních štafet:

Pátek

Sobota

Sobota příprava na štafety

Neděle štafety




zpět

Komentáře k článku

Jméno:
Komentář:

Iva B.: Nádhera! Opět jsem mohla pouze číst o dění na veteránském soustředění a opět Monča s Honzou a ano Dáša F. nezklamali. Díky.

23.4.2019