Konec dobrý, všechno dobré

Naší poslední společnou akcí v této o-sezóně bylo už tradičně oddílové zakončení, tentokrát konané v kulisách nádherné podzimní přírody severu Orlických hor v okolí Olešnice, konkrétně ve středisku ASTRA Dlouhé-Rzy. Skupina dorostu jela v podstatě kompletní, což znamenalo spoustu zážitků a srandy.

V sobotu nás čekal dopředu avizovaný výlet „Za HRANICE všedních dnů“. Základní složení výpravy, a to dorostence (Vojta, Honza, Vašek, Kuba, Dan, Áďa, Apča, Andrea) + trenéry (Honza, Jedla – ten na se šel na úvod výletu proběhnout), doplnili Anežka, Hanka T., Míra a Míca. Výchozím bodem expedice se stal Šerlich, odkud jsme sestupovali dolů na polskou stranu, kde ležel náš cíl: Torfowisko (=rašeliniště) pod Zieleńcem. Po několika kilometrech, během nichž jsme přešli raný tok Divoké Orlice a překonali jeden obzvlášť bažinatý úsek, jsme došli k cíli – rozhledně přímo uprostřed rašeliniště. Následoval krásný výhled do okolí, focení, oběd a plánování dalšího postupu. Po dlouhé diskuzi byla odsouhlasena cesta divokou přírodou polské části Orliček završena kolmým výstupem na Vrchmezí. Tato cesta se ukázala být velkou zkouškou odhodlanosti všech zúčastněných. Nechyběly na ní prudké výstupy a sestupy volným terénem, brod, bahno, jíl a všelijaké další nástrahy. Po chvíli se od nás oddělili starší + Anežka a my pokračovali k Zlote Sztolnie, což byla z velké části zasypaná jeskyně na svahu Vrchmezí. Odtamtud už nás ale čekal prudký kolmý výstup na vrchol, který dal vskutku zabrat. Nahoře na nás již čekal zbytek výpravy. Bohužel se při výstupu hustníkem jedna skupinka ztratila, a tak když ani po dlouhé chvíli nepřicházeli (ukázalo se, že byli kousek od nás, ale pokračovali po hřebenu zpět na Šerlich), vyrazili jsme na poslední část cesty. Zatímco Vojta, Dan, Honza a Míca pokračovali směr Olešnice a ASTRA, zbytek šel po hřebenu zpět k autům. Po pár hodinách jsme se všichni sešli v kempu, a tak byl výlet úspěšně dokončen.

Večer proběhlo libovolné rozdělení do družstev a 1. část bojovky. Kluci si k sobě vzali zkušeného pardála Mícu, zatímco nad děvčaty (ke kterým se připojily Nikča a Marťa T.) držel ochrannou ruku Filip Lán. Obě družstva úspěšně oběhala za tmy kemp, vyluštila heslo a dostala bodové ohodnocení.

Další den jsme se probudili do překrásného nedělního rána, oblékli se do modro-žluté a vyrazili na hlavní část bojovky. S prvním úkolem – přiřazování zvířecích stop k jejich původcům – si biologové v týmech poradili. Poté jsme se přesunuli na louku na další dvě soutěže. Přetahování lana obě družstva zvládli se ctí, ačkoliv měla značnou hmotnostní nevýhodu. Kluci si poté spravili náladu na skoku z místa, který vyhráli. Následoval přesun k pevnosti Skutina, složení mapy se stanovišti a START. Všichni vyrazili do terénu luštit šifry na 12 kontrolách s volným pořadím a různým bodovým ohodnocením, na což byl limit 4 hodiny. Kluci ze začátku trochu tápali, ale po vyluštění osmdesátkového „JWOC TOUR“ se jim začalo dařit. Nakonec obešli všechny stanoviště s výjimkou jednoho, z čehož asi 3 nevyluštili, což suma sumárum znamenalo konečné 2. místo. Holky s Filipem uzavřeli velkou bednu na místě šestém J. Večer proběhlo v úzkém kruhu zhodnocení letošní sezóny.

Pondělí patřilo oddílovým štafetám. Dobře běželi Vašek s Danem, kteří obsadili první, resp. druhé místo na 1. úseku. Vašek vyslal na trať Áďu, která také jako první doběhla a vyslala Edu s luxusním náskokem na poslední úsek. Zazářila Andrea, která nejlepším časem na 2. úseku vytáhla svou štafetu na druhé místo a společně s Apčou vyslaly na souboj do lesa Vaska s Vojtou. Vask souboj těsně vyhrál, a tak se Vojta musel spokojit se třetím místem.

Začíná listopad, což znamená nový tréninkový rok, což znamená začátek zimní přípravy. Tak s chutí do toho a půl je hotovo!