Švédsko - den šestý: My čekali jaro...

Dnes ráno v 7 hodin nás Předseda probudil se slovy: „Vstávejte, děti, venku sněží.“ Považovali jsme to za špatný vtip, ale opak byl pravdou. Venku byl 1 °C a sněžilo. Teda, byla to spíše vánice. Jediným pozitivem byl fakt, že země zvládala ten nápor vloček rozpouštět, takže jsme nemuseli vytahovat lopaty a prohrábnout se k autům.

Pochopili jsme, že dnes asi lehká bunda nestačí a narychlo přibalovali mikiny, punčocháče, čepice a rukavice a 8:15 odjížděli směr ostrov Ingarö východně od Stockholmu na již avizovaný prvomájový závod na krátké trati. Cesta zabrala cca 45 minut, a tak jsme v devět hodin přijížděli na parkoviště nedaleko písčité pláže. Stále lehce sněžilo, a k tomu se přidal silný nepříjemný vítr. Z aut se nikomu nechtělo, a tak v nich setrvali až do odchodu na start. Ti, kteří potřebovali na záchod, marně TOIky pohledali. Mezi stromy byly totiž natáhnuty 2 černé plachty a v nich pár „kbelíkozáchodů“ tak, že si člověk připadal jako v pohádce „O dvanácti měsíčcích“.

Cesta na start nebyla dlouhá, ale prudký vítr s padajícími vločkami zalézal do morku kostí. Starty a i závodní prostory byly dva. Žákovské kategorie běžely v přímořském lesíku přímo u centra závodu, zatímco elitní kategorie a veteráni si popošli do kilometr vzdáleného fantastického detailního terénu (viz mapy). A jak se nám dařilo? Výsledky zde: http://eventor.orientering.se/Events/ResultList?eventId=7474&organisationId=1155. Jen doplním, že Apča a Honza byli za svá pátá místa oceněni.

Kolem poledne se začalo rozjasňovat, a tak jsme po vyhlášení zamířili na pláž. Sluníčko svítilo, obloha bez mráčku, moře šumělo, jen těch 6 °C kazilo plážovou idylku. Pořídili jsme fotky, nasbírali mušle, vrátili se k autům a už se jelo do Stockholmu, poněvadž jsme chtěli strávit nyní již slunečné odpoledne prohlídkou Starého města. Zaparkovali jsme na druhém břehu, přešli most a už si to šinuli úzkými uličkami směrem ke Královskému paláci. Obešli jsme ostrov kolem dokola, prolezli všechny souvenir shopy a celí zmrzlí už rádi nastupovali zpátky do aut. Dojeli jsme do klubovny, dali usušit zmáčené dresy a nastala obvyklá večerní rutina.

Tiomila se blíží, napětí stoupá!

 


Vojtěch Netuka | 1.5.2014

zpětzpět